V předcházejícím článku jsme se soustředili na aktuální situaci ve světě ADSL. Od té doby už uplynuly skoro dva týdny a nám se podařilo získat nové údaje, které podle našeho názoru stojí za to, aby byly prezentovány i uživatelům u nás. V posledních dnech se v některých diskusních fórech objevily spekulace o připravovaném spuštění ADSL u nás. Vzhledem k tomu, že naše sdružení Internet pro všechny je členem platformy ZUI, která v jednáních Internetového Fóra hájí zájmy uživatelů Internetu, nedalo mi to a snažil jsem se tyto informace ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů.
Jako první mě zajímalo, jestli už byla ze strany Českého Telecomu učiněna velkoobchodní nabídka na tuto službu. Dotazoval jsem se na Českém Telekomunikačním úřadě, protože to byl právě ČTU, který Českému Telecomu nařídil s definitivní platností velkoobchodní nabídku zveřejnit v prosincovém telekomunikačním věstníku. Materiály dodané na ČTU však velkoobchodní nabídku na ADSL technologii opět neobsahují. Proto jsem se obrátil přímo na zodpovědné osoby u ČTc, jak to tedy vlastně s velkoobchodní nabídkou bude, protože už druhé nedodržení termínu ze strany Telecomu je, řekněme si to otevřeně, trochu „silné kafe“. Byl jsem proto velmi překvapen, když mi termín spuštění ADSL, a to právě v diskusích zmiňovaný termín 1. února 2003, potvrdili tři vysoce postavené osoby u ČTc. Co se týká zveřejnění velkoobchodní nabídky na tuto službu, s největší pravděpodobností bude tedy zveřejněna až v lednu, přesněji řečeno 28. ledna, protože v tuto dobu telekomunikační věstník vychází.
Určitě netrpělivě čekáte na cenu a rychlost této služby, případně na to, jestli se v nabídce této služby bude vyskytovat limit na objem přenesených dat podobně, jako tomu bylo u IOL Platinum. Možná vás trochu zklamu, protože všechno, co se mi po dlouhém dotazování podařilo zjistit - a to jsem zkusil i alternativní operátory - je, že cena základní varianty se skutečně bude pohybovat někde kolem námi požadovaných 1300 korun a také bude už s téměř stoprocentní jistotou minimálně v základní variantě obsahovat zmiňovaný datový limit.
V úvodu článku jsem mluvil o nových materiálech, které stojí za zveřejnění, a právě proto bych se chtěl v následujících řádcích věnovat několik dní staré zprávě společnosti Point Topic, která zveřejnila aktuální přírůstky ADSL linek za období od 30. června do 30. září 2002. Tato zpráva přesně potvrzuje tvrzení, které jsem uváděl v předcházejícím článku, že zpomalení tempa růstu ADSL technologie ve světě není jen důsledkem finančních problémů některých světových telekomunikačních firem. Je to především sezónní záležitost, přesněji řečeno za 4 roky rozvoje ADSL ve světě se podle Point Topicu stalo již pravidlem, že první polovina roku bývá výrazně slabší. Do následující tabulky jsem proto zapracoval nejen přesná čísla o celkovém počtu linek ADSL k 30. září v zemích západní Evropy, ale také údaje z předchozích kvartálů tohoto roku tak, abyste si mohli udělat ucelenou představu, jak rychle jde vývoj kupředu a také proč Český Telecom najednou změnil svůj postoj k této službě, když mohl teoreticky oddálit spuštění této služby až na konec roku 2003. Kompletní přehled všech 54 zemí uvedeme na stránkách výzvy v nejbližších dnech v sekci Internet v číslech, pro ty z vás, kteří neradi klikají na odkazy, si dovolím uvést aktuální stav v některých kandidátských zemích, které jsou nám podle vyjádření ČTc mnohem víc ekonomicky a i svojí rozlohou bližší. Například Maďarsku se povedl celkem slušný skok na celkem 31400 uživatelů ADSL služby, když si v červnu výhod této služby mohlo dopřát 23 600 uživatelů. Dalším slušným výkonem se může pochválit rovněž Estonsko, které má již 24100 přípojek, nebo Polsko, kde se k 30. září nainstalovalo již celkem 9500 přípojek ADSL. Vrátíme se ale k zemím západní Evropy, kde jsou čísla také zajímavá vzhledem k tomu, že se Česká republika hodlá stát plnoprávným členem Evropské unie, bylo by víc než vhodné snažit se dohonit v telekomunikacích právě tyto státy.
Dovolil jsem si v tabulce trochu zvýraznit země, které jsou svým přístupem k rozvoji Internetu něčím pozoruhodné. Začnu už tradičně Německem, které s počtem přípojek v září jasně dokazuje, že svůj ambiciózní cíl 3 milionů uživatelů koncem tohoto roku myslí naprosto vážně. Největším překvapením, tedy alespoň pro mě, bylo Portugalsko, které s počtem přípojek za první i druhý kvartál tohoto roku nijak neoslnilo, a přesto se v posledních třech měsících dokázalo dostat nad hranici 20 tisíc ADSL linek. Tradičně dobře si v rozvoji ADSL počíná Španělsko, Itálie a Francie. Velkým překvapením však alespoň pro mě bylo Švédsko a hlavně Velká Británie, tyto země dokázaly za prvních 9 měsíců počet přípojek zdvojnásobit. V případě Británie je jasně vidět, jak to britská vláda s informačními technologiemi myslí vážně, přičemž velkou oporou v její snaze je také tamní regulátor Oftel.
Nedá mi, abych neupozornil na druhý extrém, a tím je Rakousko, které svojí cenovou politikou zákazníky nijak nemotivuje, jak jinak si vysvětlit nabídku Telecomu Austria, který nabízí připojení 512 kb/s za 58.06 €/měsíc s datovým omezením 1GB. Následující GB je účtován 0.072 €/MB a po něm již 0.363 €/MB. Uživatel vyžadující 5GB za měsíc v tomto případě zaplatí obrovský tarif 1219 €. Údaje z této tabulky jsem se pokusil využít v následujícím grafu, ze kterého jsem záměrně vypustil Německo, jehož výkon by nedovolil dostatečně zvýraznit pokrok ostatních zemí, a rovněž Island, Portugalsko a Lucembursko, které byste vzhledem k počtu přípojek v grafu stejně asi těžko hledali.
Co dodat na závěr? Osobně si myslím, že řeč čísel je jasná, a ačkoliv se nás představitelé Českého Telecomu neustále snaží přesvědčit o tom, jak na dial-upu a připravovaném ADSL budou prodělávat, telekomunikační firmy v jiných zemích zřejmě tento názor nesdílejí. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že by v tak masovém měřítku zaváděly službu, která je prodělečná, a hnaly sebe i své akcionáře do ztráty. Osobně bych se přiklonil spíše k tvrzení, že představitelé ČTc vycházejí z primárně špatných kalkulací, nelze totiž při vypočítávaní ziskovosti určité služby do nákladů na tuto službu zahrnout náklady na celou síť a do výpočtu pak zahrnout pouze výnosy z Internetu. To by však byla vhodnější otázka pro ekonomy, aby nám uživatelům odpověděli na otázku, proč to jinde funguje a u nás ne.
Na tomto místě bych rád vyjádřil poděkování panu Pavlu Svitákovi za pomoc při přípravě podkladů pro tento článek.
Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.
